Kolik peněz byste chtěli od svého zaměstnavatele měsíčně dostávat, abyste nemuseli mít obavu, zda s výplatou vyjdete? Dvacet tisíc, třicet, nebo spíš čtyřicet? Česká ekonomika dlouhá desetiletí počítá s nízkými mzdami – co se ale stane, když i vlivem rekordní inflace nebudou stačit na živobytí?
Česká minimální mzda se na hony vzdálila reálným životním nákladům. I samotná minimální mzda je jedna z nejnižších v Evropě. Není to problém, který se týká jen pár procent pracují- cích. Její výše se totiž odvozuje z výše mezd u nás nejčastějších, a i ty jsou na evropské poměry nízké. Vzniká začarovaný kruh, protože pokud je možné zaměstnance platit málo, ovlivňuje to zpětně i výši průměrné mzdy. Když se k tomu přidá, kolik Čech vydá za bydlení, energie i potraviny či nezbytné služby, je zřejmé, že stanovených 16 200 korun je hluboko pod tím, co považujeme za takzvanou příjmovou chudobu, a i běžný zaměstnanec začíná mít potíž vyjít s příjmem. Pracujeme na plný úvazek, a často i mnohem víc, na úkor volného času – počet pracovních hodin byl například v roce 2018 v Česku třetí nejvyšší v EU. Jenže po výplatě si i s průměrným platem přesto vybíráme, zda koupit nové kalhoty, nebo vyrazíme s dětmi o víkendu na výlet.
Jinými slovy, mzdy jsou u nás pod hladinou, která umožňuje důstojný život beze strachu, že přijde nějaký mimořádný výdaj, třeba v podobě porouchané ledničky. Co s tím? Dokud nebude minimální mzda alespoň na úrovni 20 000 korun, prací se z chudoby nepůjde vymanit. A že se snad v nízkých příjmových kategoriích jedná o pozice, na něž není potřeba kvalifikace a pracovní náplň se lze naučit za pár dní? Každý, kdo odvádí dobrou práci, z níž má někdo další užitek, si podle mne zaslouží alespoň takovou mzdu, aby neměl obavu, zda zaplatí nájem a jídlo – a to dnes zkrátka často neplatí. Pokud takové peníze jako zaměstnanec nedostává, není to důsledkem jeho „finanční negramotnosti“, jak se tvrdívá, ale špatného nastavení systému. Ten je třeba změnit.
Podle nedávné analýzy Mezinárodního měnového fondu růst mezd u zaměstnanců s nejvyššími příjmy vede k poklesu HDP, zatímco růst příjmu nejnižších příjmových skupin má efekt přesně opačný. Proto má určitě smysl podporovat růst minimální mzdy, jejím zvýšením totiž roste i průměrná mzda, která se týká většiny z nás.
(Více o výši důstojné mzdy na dustojnamzda.cz)
